Jdi na obsah Jdi na menu
 


Večírek na počest odjíždějícího Ondroida

2. 10. 2007
Již dlouho jsme nepsaly žádné naše zážitky, a tak jsem se rozhodla Vám aspoň krapátko přiblížit, jak vypadala rozlučka s Ondroidem. Tedy - jak vypadala z mého pohledu....Každopádně rozlučka začala jednoduše skvěle - přišly jsme pozdě. Zouhy, Onudy a já. Ne, že by to vadilo z hlediska poznámky do třídní knihy za pozdní příchod, ale musely jsme si sednout k jinému stolu, ptž pro nás tam již nebylo místo. Pravda - začínám možná krapet zmateně - takže ještě jednou. Rozlučka se konala ve vinárně Petite France. Již z dáli jsme viděly postávající postavy před vinárnou - ach Ti, kuřáci...cheche. No dobrá - sama jsem trávila podstatě více času venku než uvnitř, ale to už opět předbíhám. Vevnitř byli známý i neznámý(pro mě - předpokládám, že Ondroid všechny znal) - ze známých např.: Rodriguez, Mori, Vojta, Bíňas, Pítrs, Lucka....samozřejmě Ondroid a ..nevím - má paměť je zahalena do závoje mlhy - je to přeci jenom nějaký ten týden zpátky. Každopádně večer plynul, víno stoupalo do hlavy, lidé přicházeli i odcházeli. až nakonec přišla druhá hodina ranní a vinárnu zavřeli - co dál?Šlo se knám - nás 9 statečných - Katka, Lukáš, Mori, Ondroid, Onudy, Rodriguez, Vojta, Zouhy a já. Každý byl vybaven lahvinkou vína a Lukáš měl navrch sklenici marihuany. U nás se podávaly špagety. Přesolené špagety - každopádně mi chutnaly!(no dobrá - přesolila jsem já..)Vojta usnul, Katka s Lukášem časem odešli taky spát a nevim jak, nevim proč - večírek se přesunul na naše malé patérko. Pravda - asi na 5 minut se mi podařilo usnout, ale probudila mě těla plazící se přes sebe, přeze mě, přeze všechny, hodně smíchu, povyku a alkoholu. Hlavou mi zní nezapomenutelné hlášky typu: Ty Vodafone!..Ortokámo!..Neměli bysme to tolik polykat!....Až najednou přišla smrtící rána - zvonící budík, že máme jít do práce. Zanechaly jsme večírek večírkem a vyrazily do zimy beze spánku vstříc utrpení z opilého nevyspání. A výsledek? Skvrny od vína na koberci, zlomená šprycle na žebříčku od patra, chybějící ponožky, rozlámané špagety v kuchyňce...Každopádně je na co aspoń vzpomínat...fotodůkaz
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář