Velký příběh padede´s

Přátelé - dnes to vemu v rychlosti...plíží se půlnoc a mě se klíží víčka, ale když to nenapíšu teď,tak už se to asi ani nikdy nedovíte....V sobotu po práci, zatímco Zouhy řádila na myškách - my s Onudy zamířily na Tatabojs. A nezamířily jsme tam sami - s námi tam zamířil ještě Vašek a Míša s Čížou + strašně moc cizích lidí, cheche. No - koncert se konal v nějaké basketballové hale. Když jsme se přiblížili - vyděsil nás ten dav a jelikož ještě nepouštěli dovnitř, šli jsme Nad Oboru na pívo. Jen co jsme vkročili jsem se trochu vylekala, že za barem stojí Pítrs(nevím, zdali to bylo tím, že jsem ho večer před tím potkala v Noře a popíjeli jsme tam potom spolu a tudíž se mit o nějak promítlo ještě večer poté), vzápětí jsem si všimla, že nejen já jsem byla udivená, ale i Onudy. Dvojče Pítrse. Vizáž, pohyby.....všechno stejný!naprosto.....fascinovalo nás to. No a po několika pívech jsme tedy konečně vyrazili na ty Tatáče. S příslibem, že se za Pítrsem ještě musíme vrátit a normálně regulérně si ho vyfotit.....cheche. Takže - přišli jsme tam a ještě hrála předkapela..moc nás nebavila...naštěstí brzo skončila.....na zemi byl koberec a to nás úplně zalákalo si zout boty a tak jsme si je taky sundali...bylo to parádní..Strašně jsme z toho byli všichni nadšení!Když začali hrát Tatabojs, rozjeli jsme tanec a i když jsem měla blbou náladu(ach ty morální kocoviny), tak mě to klidnou nenechalo a na férovku jsem se začala usmívat a nejen to - skvěle jsem si zaskákala, zatančila a vydováděla!cheche, píšu zmateně, vím,ale to je proto, že nejsem schopná vůbec přemýšlet..takže pokud tento sepisek bude aspoň trochu dávat hlavu a patu,tak budu spokojená nad míru převelice. No - koncert pokazil jeeden debilní security pán, co zjebal Míšu za kouření.....odešla ještě než Tatabojs dohráli - čekala na nás potom venku. Po skončení akce jsme zamířili zpět Nad Oboru. Opět jsme byly s Onudy fascinované. Ale přepadla nás únava a opustila odvaha,takže jsme si ho nevyfotily..teda - jen tak na dálku......takže asi tak...no a postupem večera se večírek rozpadnul a my všichni zamířili spát......No a v neděli jsem měla sraz v půl sedmé s Detajlem, Pacientem a Viktorkou před žižkovským divadlem Járy Cimrmana a měli jsme namířeno na představení Blaník. Jojo, Pacík totiž vystál frontu a sehnal nám lístky a mě se tak splnil jeden z mnoha mých snů a to vidět Cimrmana na živo - ne jen záznamy....a tak se mi to splnilo a byla to báječný a uvolňující....a cheche, prostě spokojenost vládla mým tělem. Tak jsme se rozhodli, že musíme jít zas a znovu - ale tentokrát v létě nebo na jaře - kvůli vystání té fronty - aby jsme nemrzli zbytečně, hehe. Paráda. Odcházím...jdu chrupkat...Ještě malé doplnění - pro ty, kteří nevědí, či Cimrmana nezná a tápe - zde, na těchto stránkách je z tohoto představení i malá videoukázka....