Postnarozeninový sebedestrukční víkend
Ráno pátek 2. 11. 2007 - šok! (moje oblíbená fráze, vlastně si ani nepamatuji, kdy jsem nebyla po ránu šokovaná) Probuzení ve vlaku Prha hl.nádr. Moje a Kamily pohledy se setkají a oboum je jasné, že to nejsou pohledy zcela střízlivé, jiskrné a plné života. Spánek ve vlaku z Brna cca 3 hodiny. Vyploužíme se z hlaváku, sedáme na metro a pokoušíme, zda-li v 6 ráno už bude fakulta otevřená. Máme štěstí, pánové z vrátnice nás s úsměvem na rtech vítají. Jelikož otevíráme až v 9, rozhodnu se, že si ještě minimálně 2 hodiny pospím u nás v práci na patře. Čekám, že dorazí i Kejmla, ale ta se mezi tím pustila do sepisování jakýchsi spisků a uložení fotografií na stránky. Po procitnutí do sebe nalévám prvního kafčáka. Únava je znatelná. Dvě ploužící se těla bez duše (duše bez těla) v prodejně knih. Všichni kolem jsou tak živí a plní energie. Kolem 13. hodiny odpolední nám náladu zvedá Pepíno, který nás přišel navštívit. S ním si dávám kafčák numero duo. Domlouváme se s ním, že by mohl jet s námi do Pic a zažít takový tradiční pardubický večírek. Plánujeme Noru. Pepíno souhlasí a odchází. My mezi tím ,,dopracujeme,, , zavřeme a odcházíme na hlavák, kde se s Pepínem v 16.50 setkáváme pod cedulí odjezdů. Máme co dělat, abysme se natlačili do vlaku. Jsme však úspěšní a zaujímáme pozice v prvním kupé. Nudná zdlouhavá cesta byla asi v půlce změněna v zábavný školní výlet. Ve vlaku jela totiž skupinka jakýchsi EMO žáků....detaily sem nebudu tahat. Kolem 18.45 nás vlak vyflusnul na hlaváku v Pcích. Kejmla, Pepíno a já míříme k nám do bytu. Ovšem nedá nám to, a když prochzíme kolem nonstopu Krijcos, dostáváme já a Kejmla chuť na sbratrovacího panáčka. Zapadáme dovnitř, objednáváme si a následně vypijeme Citruse. Pepíno nevěří, možná věří, ale tváří se zmateně. Hned poté opět míříme k nám domů č.p. 1547. Zde proběhne hygiena nás dvou zdevastovaných Padede. Retko....a jde se do Nory. V Noře zasedáme k prázdnému stolku s šicím strojem, jež nejvíc fascinuje Pepína. Objednáváme si první drinky. Pivčák, pivčák, pro Kejmlu kola. Hned po té panáčky. Jablíčko, vodka, citrus. Tyto kombinace se opakovaly minimálně 6x. Přichází sem známe tváře. James, Lukáš, Česlo,....atd..Kolem 1 hodiny ranní to vzdávám. Sebedestrukce se zdařila, jen těžko koordinuji své pohyby. Zanechávám Kejmle veškeré své finance a odpotácím se za doprovodu písně Passenger linoucí se z mého moblního aparátu domů. Vylézám na patýrko, upadám do říše snů... Mezi tím Kejmla juchá v Noře dál, k tomu jí dopomáhej Rum. Pepíno upadá na gauč a vzápětí usíná. Někdy kolem 6 hodiny ranní mě budí podivné zvuky. Do bytu dorazila Kejmla v doprovodu Pepína a Lukáše. Pepíno se hrabe na patýrko, Kejmla s Lukášem se uvelebují na zemi.
Ráno cca 10 hodin-šok! Kdo to leží vedle mě? Kde leží Kamila? Po ohledání zjišťuji již zmiňované polohy všech nocležníků. Lukáš odchází jako první. My s Kejmlou dostaneme hlad, a tak se rozhodneme, že se půjdeme najíst k Duším-už jsme tam dlouho nebyly. Co s Pepínem? Necháme ho spát. Když se vracíme z oběda, Pepa už pomalu stojí ve dveřích-prý chtěl jít za námi, leč smůla. My odjíždíme Bzukem směr Nalžovice-city. Rozlučka před domem a my s Kejmlou již míříme k Bzukovi. Obě věříme, že ho najdeme na stejném místě, kam jsem ho zaparkovala po příjezdu z oddtahovky. Uff....je tam. Máme trochu obavy z cesty, aby se něco nestalo, páč nemám zaplacené povinné ručení. Cesta probíhala celkem vpořádku. Jen jsme jako obvykle zabloudily v Kolíně a dále když už jsem byly blízko Nalžo, jsme se jen s těží vyhnuly dopravní kolizi. Jen díky mým hbitým reakcím nebyl nikdo zraněn. Příjezd do Nalžo asi v 17.00. dáváme se dohromady a v 18.30 (opět s Buzukem) stojíme v Dublovicích na zastávce a čekáme na Doubís. Ta s námi jede na Double bubble do Hořovic, kde ještě trochu oslavíme mé narozeniny. Příchod do klubu kolem 19.45. Vstup kilo dvacet si mohli pořadatelé odpustit. Jenže zde mimojiné vystupuje vaginální seskupení UDG. Všude samej kosočtverec-byla hláška večera.....A do toho přijely ještě další tři v podobě nás...hehe. Dáváme si nápoj, usedáme ke stolu. Po chvíli přicházejí chalani z DB s nimž se náramě bavíme tím, že probíráme vzhled a chování návštěvnic klubu. My z toho vycházíme, dá se říci, slušně..hmehm....Po chvíli odcházejí na podium, kde s prožitkem předvádějí zcela neskrývaný exhibicionismus (též má oblíbená fráze). No a my se můžeme pyšnit tou samou činností-též předváděním neskrývaného exhibicionismu. Nevěřícně nás sledovalo několik kolem postávajících udg kosočtverců. A když po skončení DB Kamila vykřikla udg fuj, získala si ne příliš lichotivou přezdívku Kráva, kterou jí věnovala jedna z fan udg. Sympatická dívka... Poté jsme klub opustili. Chvíli postávali venku a ještě debatovali. Pak jsme se s dívkami rozhodly, že pojedeme home. Cesta Bzukem v pohodě.....až do jisté chvíle....těsně pře autem se najednou objevilo zvíře snad z pravěku.....,,Co to je?,, stihnu si vduchu říct. Pak už jen prudké sešlápnutí brzdy...nestihla jsem to.....divoký prase má asi naraženou zádní část trupu.....jinak myslím, žo to mohlo přežít.....no nevím....doufejme....věřme, že ten kaňour má tuhý kořínek. Hodily jsme domu Doubís a též vyrazily k domovu. Prohlídly Bzuka, ten vypadá, že žádnou zásadní újmu na zdraví neutrpěl...Spánek......příjemné....
Probuzení......příjemné. Po snídani...ehm teda kolem 15.00 hodiny nasedáme opět do automobilu a vyrážímě do Pic. Cesta bez kolizí, kanců a podobných nešvarů. Přijíždíme kolem 18.00 a vyrážíme na véču k Duším. Po Duších jdem na pivko do Tenisu, kde máme sraz s Péťou. Příjemně si pohovoříme a pak odcházíme každá do svých obydlí. Duo Padede společně do 1547...This is the end.....úúúch FOTOS
Zouhy Padede
Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj, prosím mohu se dovědět, kolik je asi tak Petru Bínovi a zda-li má dívku? plís :)
info, plís...
(Kamčatka, 1. 12. 2007 17:33)