Jdi na obsah Jdi na menu
 


ÓDA NA PODZIM

19. 10. 2007

Ach, přátelé - pomalu, ale jistě začínám přicházet na chuť podzimu....Ač začíná být nesnesitelná zima, má podzim svá kouzla, díky kterým mi vynahradí ten chlad, co se mi zarývá pod svršky, vrásky, které mám z toho, že si nemůžu dát cigaretu, aby mi nemrzly ruce...Vím - je to teprve podzim - zima má přijít až za nějaký ten měsíc, ale pokud člověk má rád teplo tak jako já, tak je pochopitelné, že už podzim mi nahání hrůzu. Ano - na podzimu se líbí jeho zbarvení. Krásné teplé barvy spadaného listí na zemi...popravdě si ale tyto barvy užívám raději při pohledu z okna, když se nacházím ve vytopené místnosti. Pokud přijde babí léto, jsem nadmíru spokojená, cheche. Což už bohužel je skoro za námi. Nevadí - podzim mi toto všechno dokáže vynahradit svojí úrodou.......ach..marihuana a lysohlávky........Vracím se zpátky do opojného stavu z houbiček, kdy mi bylo tak krásně......pondělí a pátek......Pondělí s PacíkemObrazek na Pražském hradě....tolik pláče jsem nezažila hodně dlouho...Byla jsem přeplněná štěstím, štěstí ze mě tryskalo očima ven - do mě už se nevešlo...z konečků prstů mi tryskal ohňostroj barevných jisker - jisker štěstí a radosti...Praha byla v ten večer tak krásné město, nad Prahou létal drak a Prahu chránil. Praha jakoby vypadla z Nekonečného příběhu. Prahu jsem ještě takhle krásnou nezažila....koukala jsem z výhledu na Prahu - najednou jsem viděla Vánoční Prahu - měla jsem pocit, že každou chvíli přiletí Santa Klaus(i když toho pána vůbec nemám ráda) - v tu chvíli už jsem totiž nebyla v Pze, ale v Americe. Americký sen. Líbil se mi. Lidé se měli rádi. Poskakovali radostí a všichni se usmívali. Kdyby mě Pacient neodtáhnul pryč, asi celý svůj stav budu trávit nad výhledem a budu se rozněžňovat nad tím nenadálým štěstím. Najednou jdu po schodech kamsi nahoru - asi do nebe....ne, nebe to nebylo - jsem v Rusku....Obrazeknajednou mi dochází, že když jsem v Rusku, musí mi být zima a tak se začnu klepat, ale můj pocit štěstí vůbec nemizí - chtěla jsem se podívat do Ruska a najednou tu jsem. Usedáme na lavičku, Pacík mě balí do svetru a začne balit marihuanu. Kolem mě začíná být všechno kreslené. Tančím s Homerem Simpsnem na rozkvetlé kreslené louce. Líbí se mi to. Pacient se mi směje. Pořád dokola opakuji jednu jedinou větu - Jsem šťastná!ObrazekDáváme brčko....vstáváme a jdeme dál....jsem v Číně....ty jo...Čína...nezapomenu dodat, že jsem šťastná. Průběžně mi stále tečou slzy radosti....Trvalo to dlouho a bylo to krásné...zjevuje se nám punkáč z mlhy...odvážíme punkáče na letnou.....je to zvláštní barevný stav....Jsem vílou, jsem v lese, kde je plno sněhu, ale nestudí.....vidím Vánoční stromeček a vstupuje do mě klid a mír.......a najednou mi Pacíkpřeruší toky bervných myšlenek a začíná se tvářit ustaraně...houby mizí, povídáme si o našich strastech i radostech..o našich láskách a neláskách...Jdeme domů a koukáme na Mrtvou nevěstu. Stále v sobě cítím to kouzlo hub. Loučíms e s nimi a oni mi slibují, že se ještě potkáme....a netrvá to dlouho..Potkávám Impa, respektive Imp se za mnou stavuje v práci, dlouho jsme se neviděli, žvanímeObrazek o všem možném a máme radost, že se vidíme(teda já radost mám...Imp se ale taky tvářil, že je rád.....odbočuju, omlouvám se)...no - slovo dalo slovo, masáž dala masáž - respektive masáž dala houby...dostala jsem od Impéra Imperiniho asi 40 houbiček,juch!....Onudy slavila svátek(jak již Zouhy zmiňovala) a toto bylnáš dar.....výlet do jiných světů.....zase les....zase teplo..pocit štěstí a lásky.....škoda, že jsme houbičky prožívali v bytě a ne na procházce, ale i toto mělo své kouzlo....Obrazekv kapse mě stále pálí zbylích 10...ale sama si je nedám...nebo?....ne, sama nechci......i když mě to láká to pojídat už celičký život, ptž. v houbovém stavu kolem mě existují víly a skřítci, elfové a trolové....žiju v pohádce a maximálně si to užívám....nechci se vracet do reality, ptž. tohle všechno je potlačené..kouzla a čáry...třpitící se barvy...jasné barvy...tohle všechno je v šedivé realitě potlačeno..nechci se vracet zpátky....už nikdy.....ObrazekObrazek

ObrazekObrazekA zcela na závěr pro Vás, přátelé, mám úryvek komiksu - velmiz námého komiksu.....snad bude k přečtění......Tak se hezky bavte...já půjdu vzpomínat na ten svůj malý dokonalý svět, plný tepla a samých příjemných věcí......Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář