Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zouhy a jeji mise v UK, pokracovani

5. 7. 2009

24.3.

 

Zouhy jako konzument

Popravde jsem tu jeste nenarazila na nic, z ceho by se mi delalo blivno. Teda az na jednu vyjimku a to byla kombinace nejakeho medikamentu proti boleni hlavy a vina, ktery jsme debuzirovaly s Radkou. Z toho mi blivno bylo druhy den, a to doslova…grrrr.

Takze, co se jidla tyce, ochutnala jsem spoustu novinek. Jak typicky anglickych – Roast beef s yorkshirskym pudinkem, tak typicky spanelskych – cocka a cholito-spanelska klobaska a jeste to bylo mixly s necim a bylo to desne dobry. Mimo to jsem tu ochutnala thajskou kuchyn, to kdyz jsme byli na (pro me luxusni) vece pri prilezitosti Blancinych narozenin, tez cinskou kuchyn (obed na cinsky novy rok), mexickou, francouzkou, italskou, indickou….nuze to je asi vsechno a jak jsem jiz rikala, nebylo jidla, na kterem bych si nepochutnala.

Tady doma varim, co mi Blanca rekne. A je to takovy stereotyp. Pecene kure, brambory, fazolove lusky, salat. Nebo francouzska zeleninova polevka (potage), beaf, salat. Ryze smichana s kyselymi houbami, pecena ryba, salat. Grilovany klobasky, bramborova kase, cuketa na cibuly, salat. Kurecky rizky, brokolice. Testoviny. Jehneci. Zelenina v troube. Grilovany zampiony se syrem (btw, to je fakt lahudka) Tohle vsechno se porad toci dokola behem tydne. Po hlavnim jidle si vzdycky davame nejakou sladkou ci ovocnou tecku. Pomerance zalite karamelem, sypane skorici. Kiwi. Hroznovy vino. Mandarinka. Zluty meloun. Ananas. Ci bily jogurt.

O vikendu vari Blanca a vzdycky udela neco specialniho. Diky tomu jsem se naucila jist krevety, mango, spargl. Tyhle veci se mi pred tim vice nez hnusily a ted si na nich pochutnavam. Ha, dokonce si pomalu ale jiste zacinam hledat oblibu v rajcatech. Je to divny, tady se nebojim zkouset novy veci.

Jeste bych se rada pozastavila u snidane. Snidane je moje nejoblibenesi jidlo. At uz je to cokoliv. Proste je to snidane. I kdyz jsem vecer plna k prasknuti, zaplesam nad myslenkou snidane. Snidani zpravidla zapocinam kavou. A tu si teda paradne vychutnam. Ted, kdyz je venku hezky, tak se posadim k bazenu a usrkavam si svou rani kavicku klido pido pul hodky. Jen tak cucet do blba a pit ten uzasnej smyslubudici aromaticky napoj. No a pak ta opravdova snidacka. Takze to bysme meli….dva krajicky celozrnneho opeceneho toustoveho chleba, namazaneho jemne solenym maslem a na vrch pekne kopec cernorybizovy marmelady! Kdyz jsem znudena opecenym toustakem, opecu si treba jen jednu pulku a druhou necham ‘syrovou’(rada Radky). Kdyz me znudi i tahle kombinace, upustim od toustovyho chleba a cpu se cerealiemi s mlekem, co se jen do my rozezrany huby vejde. Zapijim vodou a zakoncuji ovocem.

To by bylo k jidlu asi vse. Jsem rada, ze pobyt tady neni jen jaksi jazykovy, ale ze tu pochytim i nejake ty kulinarske tricky. Samozrejme do vareni zapojuji i vlastni fantazii a znalosti z Domova. Jak si panecku Spanele jedni pochutanvali na typicke ceske buchte s nazvem Codumdal. Jo……, Domova. Ceska kuchyne, kde te jen mam. I ty mi preci jen chybis. No, i kdyz…minuly tyden jsme byli (Radka, Radek, Robert, ja-ceska sekce + Daniel-English) na vylete uplne na jihu GB ve slunnem Bourmouthu na ceskoslovenske party a tady, damy a panove, jsem si dala uplne zuzovou svickajdu.

A piti? S pitim jsem na tom, verte neverte, docela blede. Jsem tam nejake to ruzove vinko, cider, na St. Patrik’s day samozrejme nesmel chybet Guinness. Zkusila jsem tez velmi osklive anglicke pivo za 99p, jehoz nazev bylo neco jako SPA….nebo tak nejak…ani mi to nestalo za to, abych si to pamatovala. Tady se opravdu cena rovnala kvalite. Ale vzhledem k me tehdejsi financni situaci jsem si jine nemohla koupit a tak jsem si dala 3 a druhy den me bolela hlava jako nikdy pred tim….teda jako pred tim jo, ale jako kdybych vypila ceskych piv minimalne 10 a prolejvala je rumama nebo zelenou…to pak palice boli…ale aspon ma proc.

Ale taky tu piju vodu z kohoutka, sypany caj, zminovanou kavu….no a to je z nealka asi vse….trochu ostuda….ojoj.

No, a protoze zacinam mit hlad, jak tak o tom pisu, ale je uz prilis pozde (22:15), jdu radeji spat a necham si zdat o tom, jak si zitra k obedu uvarim kureci vyvarek.

 

 

 

 

14.5.

Zouhy a volny cas

 

Ted jsem se ponekud zastydela sama pred sebou, kdyz jsem zabrouzdala po dotykove tabulce na svem laptopu o neco vys a vsimla si data posledniho spisku, jez je vzdaleno nynejsimu temer dva mesice.

Jsem v pasti. Upsala jsem se sama sobe, ze budu psat, tak musim. Ale kde ted zacit…Zouhy a volny cas..Zouhy a volny cas…ok, tak treba tady:

Kdyz mam volny cas a to je tedy hlavne o vikendu, tak touzim po nejake zasadni zmene. Zasadni zmena v podobe zmeny mista, coz znamena vypadnout s East Hanningfieldu. Me kroky casto smeruji do Chelmsfordu, kde davam srazek s Radkou, Radkem, anglickym Danielem ci slovenskou bandou. Drive tez s Robertem, s nimz jsme jezdili na vylety po GB (vyse zminovany Bournemouth, Moldon, utesy Seven sisters na jihu GB, atd), timto mu za to dekuji. Ted je Robert zpet v Cechach a my jsme tu zustali na ocet. Takze ted to vypada asi tak, ze si koupime nejake to vinko a sednem do parku, kde ho tajne usrkavame, vyhlizeje strazniky….a nebo s Radkou prohlizeje mistni hochy hrajici micove hry.

Radka me tez vzala na pruzkum Londyna. Poprve to bylo v unoru, pricemz jsme vylet zakoncily legendarnim koncertem Vypsane fixy, a podruhe v breznu, kdy jsme vylet zapocaly s lahvi vina, kterou jsme otevrely v double deckeru, v horni casti uplne vpredu, takze jsme byly jakoby v kine, jely jsme a nevedely kam (zamerne) a pred nami se odehraval Londyn obalen iluzi, jak v nem jednou budeme aspon na chvili zit. Vylet pak zakoncen v hospode, popijenim s Radcinym africkym kamosem.

Skoro to vypada, ze ve svem volnem case jen chlastame…nuze a proc ne, pro nas je to stale jeden z nejspolehlivejsich zpusobu jak vypnout a odreagovat se po nudnem tydnu. Takze u ovinenych stavu jeste chvili zustanu.

To takhle jednou prijedu do Chelmsfordu a Radka rika, ze jsme pozvany ke Slovakum na party. Pribirame i Roberta (ktery v tu dobu jeste pracoval v UK), vyrazime na drobny nakup a pak hura na vecirek. Slovaci bydli presne naproti domu, ve kterem se Radka stara o indickou rodinku. Toto mi pripomina a rika, ze kdyz je takhle blizko domu, musi se tam taky vcas dostat, a to pred pulnoci. To by mozna nebyl problem, kdyby slovensti bratri nenasadili smrtelne tempo podavani a konzumovani alkoholickych napoju. Robert nejdrive odmita se slovy, ze jeste ridi, nacez mu Mino odpovida slovy: ‘No to mas pravdu, to se teda zridis!’ V Robertovych ocich zaznamenam neco jako strach. A to byla jedna z mala veci, ktere jsem stihla zaznamenat jeste strizlivyma ocima. Po par panacich hruskovice a po par sklenkach vina stojim prede vsemi a s nadsenim prednasim sve vlastni verse (ktere jsem mimo jine prednasela na cesko slovenkse party v Bournemouthu pred publikem slozenym z vice nez 100 lidi – Jednalo se tehdy o soutez v zpivani. Na podium me dokopala Radka a spol, ale jakmile jsem se octal nahore, nemohla jsem si vzpomenout ani na Prsi, prsi, proto jsem zvolila basen ze sve vlastni tvory…bohuzel nevyhrala).

 

 

 

 

 

Basen c. 1

Vsem lovcum

Po loket v nose satram, patram,

vsak co bych chtela, nenahmatam.

Zkusim tedy druhou dirku,

zde stesti mam hned!

Vnimam ze neco mekkeho,

zarylo se mi pod nehet.

Opatrne to vylovim.

Se zajmem pohlizim.

Kulicku pote utvorim

a nekam zamirim.

 

Basen c. 2

Tezka chvilka

Mozna ze jsem trochu blazen,

chtela jsem si napsat basen.

Ted ale nemuzu psat,

zacalo se mi chtit s*at.

Pulky pevne sevrene,

tezce polykam,

nechtic, presto povoluji,

lehce zavzlykam.

Citim teplo, vlhko v dzinach,

pres nos uhodil me smrad.

Sama sebe ptam se ted:

Proc me nikdo nema rad?

 

Basne mely uspech, proto kazdou jeste zopakuji nejmeni 5x. Pak dalsi panaky, tusim ze vodky. A hned na to navazuje rano. Pomalu otevru oci a s ulekem se posadim a zmatene  rozhlizim kolem sebe. Vedle me se prekuli Radka na druhy bok a vyjevene na me zira. ‘Radko, ‘ povidam ‘je tady spousta nevyresenych otazek, ktere je treba zodpovedet.’ Ano, toto byla moje prvni slova a sama vlastne nevim, co jsem jimi myslela. Radka se snazi posadit, vykoukne z okna a pri tom proklina sebe sama, kdyz se primo pred ni rysuje dum indicke rodiny, kam mela vcera dojit…..a nedosla. Pak se na sebe podivame a zacneme se smat. V tom se otevrou dvere, v nichz stoji Slovak Jano. Zve nas na ranniho lahvoveho pivcaka (Plznicku). Vsichni tri na sebe mrknem a jde se do obyvaku, ktery jeste vykazuje znamky neprilis pecliveho zachazeni po predesle noci. Jano trima v ruce tri lahvace, v tom slysim ten znamy zvuk tssssssss, tuk, na zdravi a jede se nanovo. Je nam fajn. Zjistuji, ze nam chybi Robert, a dozvidam se, ze se vazne zalekl a po par panacich, jeste kdyz mohl, radeji odjel do Hordonu (jeho bydliste). Den je vesely, po nejake chvili se opet objevuje Robert. Jano, Radka, Robert, Richard (hoch, ktereho Radka poznala na Vypsane fixe) a ja vyrazime na vylet do Moldonu. Pristavni mesto, kde jsme s Radkou dobily lod!

Tot vikendy. V tydnu mam volneho casu opravdu malo. Vlastne jen v utery, kdy chodim do skoly a pak vzdy jen par hodin od obeda do doby nez mam jit se psy zase ven a pak varit veceri. Tento cas vyplnuji ctenim knih (Jack Kerouac-Osamely poutnik, Norbert Fryd-Krabice zivych, Treading on dreams-irske povidky, Judith Kerr-Out of the Hitler time, William Saroyan-Tracyho tigr <ano, uz asi po treti>, a ted momentalne Chuck Palahniuk-Choke), sportovanim (beh, kolo, posilovani a dovadeni na trampoline), poslechem hudby, studiem anglickeho jazyka (priprava na zkousky) ci studem meho ja. Obcas se nelegalne napojim na net a brouzdam, jak se rika, po siti.

S lidmi ve skole jsme si ted zridili takovou hezkou tradici a po skole zajdem na kavu nebo na pivo. Jestli jsem nekdy o nekom z nich rekla jedine krive slovo, beru ho ted zpet a aplikuji na sebe. Myslim, ze jsme dobra parta, mame si co rict a je sranda. Ted se zrovna o vikendu chystam na tureckou goodbye party. Tesim se.

Jinak momentalne zas tolik toho volneho casu nemame (myslim tim sebe a Radku). Obe jsme zacaly o vikendech makat, takze se vidime jen na chvilku a nic moc nepodnikame. Ja navic od prvniho cervna nastoupim na full time do Café Costa a stehuju se od spanelsky rodiny do Chelmsfordu. Uvidime, jak to bude slapat. Klapne vsechno? Bude byt? Bude me prace bavit? Bude vic penez?….bude vic zabavy? Nebo uz vubec nebude cas?? Budoucnost zakryvaji otazniky…

Dobrou….a priste uz NEBUDE ze zluteho pokojiku.

 

pozn. vice z historie se dozvite po kliknuti na odkaz historie v menu

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář