Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zouhy a jeji mise v UK, cast V.

12. 3. 2009

10.3.

Dnes jsem v kalendari odskrtla 65. den straveny v Anglii. Nemuzu se ubranit pocitu, jak je to vsechno neuveritelny. Loni touhle dobou uz jem byla zpet v CR z Irska, pracujici brigadne jako zapisovatelka pri trideni chemikalii v nelegalnim skladu v Nalzovicich. A rikam Vam, kdybyste mi nekdo tvrdil, ze presne za rok se budu nachazet v Anglii jako au-pair, tak Vas navrhnu na Oskara za nejlepsi sci-fi scenar. Panbu vi, ze jo. A ja taky.

Rozhodla jsem se, ze tyto spisky ted povedu trochu jinym smerem. Odstavce nebudu delit podle data, nybrz tematicky. Napriklad tema: Jidlo a piti nebo Sportovni vyziti, Kulturni vyziti atp. Jako prvni ale neuvedu vyse zminovane, ale zcela prekvapive tema ‘Zouhy a katastrofy kolem ni’. Takze, drzte si klobouky, zaciname!!!!!

 

Zouhy a katastrofy kolem ni

Alarm

‘Ok, tak takhle se zapina alarm, Petro, a takhle se vypina. Niceho se neboj, nic se nemuze stat. Zapinej ho, prosim, pokazde, kdyz pujdes ven,’ rekl Ramiro prvni den, co jsem tu byla, nasedl do auta a odjel do prace. Sleduji vzdalujici se automobil, pak se zamyslim a vracim se zpet k alarmu. ‘Tss..jsem snad nejakej magor. To je primitivni. 1234 je heslo, potvrdim a pak musim rychle pryc. Paradicka.’ Paradicka se ale zmenila v totalni chaoz, kdyz jsem mela jit se psy ven a poprve alarm pouzit. ‘Dobre, takze raz-dva-tri-ctyri-YES a ted se ma ozvat ten zvuk a…a..’ Prachaaaaaaaaaam!!!!!! Prcham a zadny zvuk, co popisoval Ramiro neslysim. ‘Ze by chyba? No, to se stane. Sakra, jak to rikal. Zkusim to znovu.’ Raz-dva-tri-ctyri-YES a prchaaaaaaam!!!!!! Opet se zaseknu u hlavnich dveri, kdyz neslysim spravny zvukovy signal oznamujici zapnuti alarmu.Zkusim jeste vymackat jine podobne kombinace, jeste par zmatenych uprku k hlavnimu vchodu, ale nic. Nechavam to tedy byt a jdu se psy na velmi kratkou prochazku, protoze se bojim vzdalit, aby nedoslo k nejakemu incidentu. Celou story pak licim vecer Blance a Ramirovi, kteri nechapou, co se stalo a musi volat opravare, ktery tvrdi, ze byl alarm totalne rozladeny a prenastaveny.

 

Pocitac

‘Tenhle laptop je ted tvuj, Petro. Nasi mi koupili novy, tak ho muzes pouzivat a mas na nem i internet.’ Mar mi s usmevem podava notebook a ja ho s jeste vetsim usmevem prijimam, protoze jsem doted nebyla ve spojeni s rodinou a prateli, a odchazim

do pokojiku. Signal nic moc, ale staci to a ja jsem konecne online! Jenze online stav jsem si uzila cca 24 hodin, pak z niceho nic prestal internet fungovat, a to po celem dome. Blanca pak vymyslela, ze zkusi odpojit ze zasufky router a opet pripojit a tim uvedla vse do poradku na dalsi cca 2 dny. Pak opet vypadek. Resili jsme problem u vecere a ja mela skvely napad. Rekla jsem jim o jednom kamaradovi, ktery se moc dobre vyzna v pocitacich a dokonce ted udelal inzenyra a je to vazne kabrnak a urcite by nam dokazal poradit, co a jak. Ano, Jirdo, mluvim ted o Tobe. Po veceri jsem tedy zasedla ke svemu pc, spojila se pres Skype s Jirdou a popisuji mu, jak se veci maji. Jirda vypada, ze presne vi, kde je problem a navadi me, jak cosi aktualizovat. Behem procesu se vsak spojeni opet prerusi a tentokrat nepomaha ani vypojit router ze zasufky, ani cely pc, a dokonce ani vyhodit pojistky. Rodine nic blizsiho o svem a Jirdovem zakroku radeji nerikam. Ta druhy den vola opravare, aby vse uvedl do poradku. A jak uz jsem jiz v minulem spisku psala, byl tu asi 10x….ne ted uz 11x a internet stale nefunguje, jak ma. Ted momentalne ani na kuchynske lince, kde jsem jeste minuly tyden chytala signal nejlepsi.

 

Susicka

‘Petro, vzdy se musis presvedcit, zda je tahle trubka zasunuta tamhle do ty diry. Tady tamhle se to zapina a susime vse na 90 minut,’ vysvetluje Blanca, kdyz me uci zachazet se susickou. ‘Jo, to je v pohode. To je jednoduchy, dik Blanco,’ odvetim ja. Par dni susicku pouzivam a vse je v nejlepsim poradku. Az do oneho dne. Vyndavam pradlo ze susicky a je mi divne, ze jeste neni uplne suche. No, nic. Nacpu do ni dalsi varku vypraneho pradla, zavru, zapnu a divam se, co se uvnitr odehrava. Nic. Tedy jenom zvuk. Divny zvuk. Takovy jsem jeste pred tim neslysela. ‘A sakra, co je tohle? Ja myslela, ze se to uvnitr vzdycky tocilo. No, musi se to tocit. A netoci,’ premyslim nahlas. Zkousim proto osvedcenou metodu vyndat a opet zandat do zastrcky, znovu zapnout a? Nic. O dva dny pozdeji sleduji, jak susicka odjizdi na rudlu pryc (jeji nove bydliste je pravdepodobne na srotovisti) a na jeji misto si seda nova, lepsi, zatim nicim a nikym nedotcena susicka znacky Indesit.

 

Zehlicka

Kazdy vi, jak se zachazi se zehlickou. Tady by nikdo zadne komplikace nehledal. Jako obvykle zehlim Ramirovy kosile do prace, kdyz tu najednou vypli proud. ‘Super, a kdy to jako dodelam. At to koukaj okamzite zapnout,’ nadavam si sama pro sebe. Po nejake chvili me napadlo, ze by to vubec nemusel byt jaksi problem vnejsi, ale jaksi problem vnitrni a to problem se zehlickou. Skoukla jsem proto pojistky, ktere mi davaly najevo, ze s nimy nic ‘proti proudu’ neni. Cekala jsem proto na Ramira, az se vrati z mesta a privitala ho vetou. ‘Jsme bez proudu.‘ Cehoz si jiste vsiml sam, kdyz se snazil otevrit elektricka vrata od garaze. Ramiro sel automaticky k hlavnimu vypinaci, o nemz jsem doted netusila, ze se nachazi na odlisnem miste nez normlani pojistky. Pak se zeptal, co jsem presne delala, kdyz se to stalo. Popsala jsem svou denni rutinu vcetne nedoknceneho zehleni a……a uz jsem mela jasno. Jenze jak se sakra dostala voda do elektrickeho vedeni uvnitr zehlicky, ktera pak vyhodila pojistky v celem baraku? Kdo tam tu vodu nalil? Ja? Jak? Vse jsem delala jako obvykle. No, fakt!!!

 

Ano, v tenhle okamzik opravdu verim, ze mam v sobe negativni energii a veci kolem me se proste rozpadaji, kazi, nici, rozbijeji, nefunguji…Toto tez tvrdim Ramirovi a Blance. Omlouvam se jim za vse se slzami v ocich a cekam na verdikt. Ti me s usmevem na lici utesuji, ze jsem paranoidni a ze se tyhle veci proste stavaji. Ja ale vim svy, nejsem paranoidni, mam v sobe negativni energii, dokazuje to totiz i mikrovlnka, ktera pomalu, ale jiste vypovida sluzbu. Dokazuje to i bojler, pod kterym se, od te doby, co jsem tu, zacala tvorit louze vody a dokazuje to i moje sprcha podivnym usirvoucim hvizdanim pokazde, kdyz se sprchuji. Povazme, to jsem tu teprve pres dva mesice. Snad mi to nebude chtit dokazovat i dum, ktery by mi timto spadl na hlavu.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Len tak par viet

(Robert z Great Baddow, 28. 6. 2009 9:08)

Nazdar damy a pani. Petra Z. mi poradila tieto stranky, tak som tu pozrel. Ti mladsi hadam nebudu mat problem so Slovencinou :-) Priznam, ze Petra dobre popisuje pribehy, ktore prezila v United Kingdom. Osobne som zazil tu aj jej prednes basni. Je to fajn spolocnicka ak chcete aby o zabavu nebola nudza, a aj o debatu s nou na temy, ktore jej sadnu. Vasu stranku som este len zbezne pozrel, ale dobry napad. Keep going.

reakce

(filip, 20. 5. 2009 14:30)

vyborny, pises to tak, ze ti prakticky koukam pres a zazivam s tebou ty trááágy.
drzim pesti, ikdyz je moje reakce jaksi pozdni, ale hodi se snad vzdy
pic